Violka vonná
Viola odorata
Vonná violka s tmavě fialovými kvítky a nezapomenutelnou parfumovou vůní. Tradičně expektorant a uklidňující bylina.
O rostlině
Léčivá rostlina violka vonná (Viola odorata) patří mezi tradičně využívané rostliny v bylinkářství.
Kalendář sběru
Leden
Únor
Březen
Květ
Duben
Květ, List
Květen
List
Červen
Červenec
Srpen
Září
Kořen
Říjen (aktuální měsíc)
Kořen
Listopad
Prosinec
Popis rostliny
Nízká vytrvalá bylina (5–15 cm) tvořící trsy a šířící se nadzemními plazivými výběžky (šlahouny). Listy jsou všechny v přízemní růžici, srdčité až ledvinovité, na dlouhých řapících. Květy jsou tmavě fialové (vzácně bílé), souměrné s ostruhou vzadu, vyrůstají jednotlivě na bezlistých stvolech a mají charakteristickou sladkou vůni. Kvete velmi brzy zjara (březen–duben).
Jak ji poznáte
- silně sladce vonící fialové květy (na rozdíl od většiny ostatních violek)
- srdčité listy v přízemní růžici, žádný olistěný stonek
- šíří se plazivými nadzemními výběžky a tvoří koberce
- kvete velmi brzy na jaře
- květ s ostruhou vzadu
Stanoviště
Možnost pěstování
Nízká jarní trvalka polostínu a stínu, které vyhovuje vlhčí, humózní půda pod keři a u zdí. Rozrůstá se plazivými výběžky a sama se vysévá, snadno se množí i dělením trsu. Je plně mrazuvzdorná a nenáročná, tvoří pěkné voňavé koberce.
Orientační informace k pěstování — před použitím doporučujeme ověřit.
Účinky
Forma užití
Nálev
Užívaná část: květ, list
Bylina zalitá horkou vodou a pod pokličkou vylouhovaná několik minut. Nejběžnější a nejšetrnější způsob přípravy pro listy, květy a nať.
Zjistit více o přípravě: NálevTinktura
Užívaná část: květ, list
Výluh rostliny v lihu. Alkohol vytáhne i látky, které voda nerozpustí, a hotová tinktura vydrží roky; dávkuje se po kapkách.
Zjistit více o přípravě: TinkturaSirup
Užívaná část: květ, list, kořen
Hustý sladký přípravek: silný nálev nebo odvar zahuštěný cukrem či medem, případně květy a nať prosypané cukrem. Cukr konzervuje a zjemňuje chuť.
Zjistit více o přípravě: SirupOlej
Užívaná část: květ
Olejový macerát: rostlina vyluhovaná v rostlinném oleji, k použití na kůži nebo jako základ masti. U olejnin může jít i o olej lisovaný ze semen — to je jiná věc.
Zjistit více o přípravě: OlejUžité části
Květ
Květ je rozmnožovací orgán rostliny; tvoří ho kalich, koruna, tyčinky a pestík. Sbírají se zpravidla čerstvě rozvinuté květy nebo celá květenství, za sucha, bez stopek a zaschlých zbytků.
Zjistit více o této části: KvětList
List je plochý zelený orgán rostliny, ve kterém probíhá fotosyntéza. Sbírají se zpravidla mladé, plně vyvinuté a nepoškozené listy, obvykle před rozkvětem, kdy jsou nejvíce šťavnaté.
Zjistit více o této části: ListKořen
Kořen je podzemní část rostliny, kterou se drží v půdě a přijímá vodu a živiny. Sbírá se zpravidla na podzim po odkvětu nebo brzy zjara, u dvouletek v prvním roce, kdy je nejvíce zásobní.
Zjistit více o této části: KořenPři potížích
Obsahové látky
Silice
- linalool
- methylchavikol
Chcete vědět o obsažených látkách více? Získejte členství.
Koupit členstvíKontraindikace
- těhotenství
- kojení
- alergie na rostliny z čeledi Violaceae
Možnost záměny
- Violka psí (Viola canina) — Nemá vůni a má olistěný stonek, ne jen přízemní růžici; liší se i tvarem a barvou listů.
- Violka srstnatá (Viola hirta) — Velmi podobná, ale nevoní a netvoří nadzemní výběžky; listy jsou výrazněji chlupaté.
Lidové a cizí názvy
Zajímavosti
- 1Vonná violka byla už ve starověkém Řecku a Římě oblíbená pro výrobu vonných věnců a parfémů a byla symbolem města Athén.
Recepty
Tyto informace mají vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Před užíváním bylin se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem — zvláště v těhotenství, při kojení, u dětí a při současném užívání léků. Uvádí-li průvodce u rostliny homeopatika, jde o registrované léčivé přípravky vydávané v lékárně; průvodce jejich užití nedoporučuje a neuvádí, na jaké potíže by se měly užívat.
Zdroje informací
- Brvohořík — autorské podkladyAutorské podklady Brvohořík a redakční doplnění; odborný obsah podléhá průběžné revizi provozovatelky.
- World Checklist of Vascular Plants (WCVP), verze 16 (otevře se v novém okně)Taxonomické názvy a původní rozšíření cévnatých rostlin.